Ovce domácí
/Ovis ammon f.aries/
Předpokládanou dobou domestikace ovcí je 8.- 9. tisíciletí př.n.l. Ovce je tedy jedním z nejdříve domestikovaných druhů zvířat. Nejstarší pozůstatky skutečně zdomácnělých ovcí se nacházejí v horách severního Íránu, předpokládá se, že domestikačních center bylo v Malé a Střední Asii určitě více. Ve 4. tisíciletí př.n.l. se domácí ovce chovaly v celém tehdejším civilizovaném světě. Nejprve byly chovány jen na maso a kůži, teprve asi 3000 let př.n.l. se v Mezopotámii objevují ovce s vlnou, i když velmi hrubou a krátkou. O původu ovcí panují mezi vědci zatím spory, počítá se s tím, že předkem domácích ovcí je argali /Ovis ammon/, který dal vzniknout plemenům ovcí krátkooocasých a tlustozadkých. Další skupina ovcí archárovitých (ovce kruhorohá /Ovis orientalis/ a ovce stepní /Ovis vignei/) dala vzniknout plemenům dlouhoocasým - ovce jemnovlné, tlustoocasé, cigáji apod. Dnes jsou plemena ovcí velmi různorodá, liší se podle chovatelských záměrů. Jsou plemena specializující se na produkci vlny, plemena dojná, masná, i tzv. kožešinová na produkci kůží. Některá kombinovaná plemena poskytují vícestranný užitek. Ovce se uplatňují na ekologické údržbě krajiny chráněných území, dokážou pastvou zamezit zarůstání vřesovišť a mokřadů křovinami a plevely. Ovce patří k přežvýkavým býložravcům, tomu odpovídá i jejich jídelníček. Základem je pastva (tedy zelená píce), seno nebo sláma a přídavek jadrného krmiva (nejčastěji šroty zrnin). Dlouhý trávicí trakt umožňuje dobré využití i méně hodnotných krmiv. Ovce jsou březí 150 dní, po této době mají 1- 4 jehňata. Dojná plemena (např. ovce východofríská) poskytnou v jedné laktaci 700 - 1000 l mléka s vysokou tučností. Mléko se zpracovává většinou na ovčí sýry. Ovce masných plemen se nedojí, jehňata všechno mléko vypijí. Odstav jehňat se provádí podle technologie chovu v 60 - 120 dnech. Pohlavní dospělost nastupuje podle plemene od 5.- 8. měsíce věku. Ovce dosahují hmotnosti od 30 do 140 kg podle plemene. Jsou to zvířata značně dlouhověká, při dobré péči se dožijí 8 - 12 let.
Valašská ovce
Valašské ovce jsou menšího až středního tělesného rámce, velmi pevné konstituce. Jde o odolné plemeno, dobře zhodnocující pastvu s výbornou chodivostí. Valašky mají delší končetiny, úzkou hlavu klínovitého tvaru. Zbarvení těchto ovcí je různé - bílé, šedé, černé, ale i strakaté. Rohy jsou šroubovitého tvaru, berani jsou rohatí a původně většinou bezrohé ovce jsou v dnešních chovech také obvykle s rohy. Charakteristickým znakem je smíšené rouno s krátkou a jemnou podsadou a dlouhými hrubými pesíky. Délka rouna dosahuje ročně 30 - 35 cm. Bahnice dosahují hmotnosti 40 - 45 kg, berani okolo 50 kg. Na jeden vrh je průměrně 1,39 jehněte. Množství nadojeného mléka za laktaci je 50 - 70 litrů. Valašky jsou velmi otužilé a dobře přizpůsobené chovu v horských podmínkách.
